Český radioklub

Expedice na CQ WW DX 1999 CW začala již tradičně v půjčovně aut, kde si pronajímáme osvědčený Ford Transit. Tento velmi užitečný prostředek nám umožňuje převézt s rezervou veškerý materiál a zároveň pohodlné spaní dvou členů týmu jak na místě tak během jízdy - díky tomu můžeme jet celou cestu v jednom kuse bez přestávek na spaní. Protože však auto nebylo včas a v pořádku připraveno, získali jsme zhruba tříhodinové zpoždění - stejný problém nastal i letos v březnu, budeme se asi muset poohlédnout po jiné firmě.

Po naložení veškerého zařízení a materiálu zbylo nad silnou matrací ještě zhruba 50cm místa na spaní. Ve tři hodiny po obědě jsme vyrazili. Tříčlenný tým tvořili dva pracovníci (já a brácha Jakub) a "tlumočnice" z/do italštiny Eva. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme se v neděli večer setkali v Palermu s Giuseppem, IT9BLB, na krátké schůzce o přípravě IH9P 2000. O půlnoci jsme se nalodili na trajekt a strávili noc za silného houpání, protože se již tradičně před CQWW CW začalo kazit počasí.

Pondělí. Přestože byla velká zima a foukal slabý studený vítr, vše se dařilo podle harmonogramu. Uklidili jsme náš příbytek (polorozbořený bunkr), vyložili auto, natáhli a připojili elektriku, instalovali a vyzkoušeli eletrocentrálu, smontovali všechny vertikály pro 4-Square 40 a 80m (8 vertikálů), vyměřili jsme jejich umístění (oproti předchozím závodům jsme trochu změnili jejich polohu, a udělali jsme dobře), instalovali jsme kotevní provazy. Těsně před setměním jsme všechny vertikály vztyčili. Již za tmy jsme ještě přizdili nově dovezená futra a dveře, aby byla hamovna ochráněná proti všem povětrnostním vlivům a také proti případným nechtěným návštěvníkům. Kolem osmé hodiny jsme se přesunuli do města a strávili první (a poslední) noc v hotelu.

Úterý. Vstali jsme ještě před rozedněním a vydali se na cestu do našeho QTH. Hned nám bylo jasné, že počasí je opět proti nám - foukal velmi silný vítr. Již z dálky jsme viděli, že se počasí podepsalo i na naší pondělní práci - stát zůstal pouze jediný vertikál 40m a tři na 80m. Byla to daň za nekvalitní a nedůslednou práci - jak jinak. Na 40m byl problém v nekvalitních provazech - vertikály jsme měli půjčeny od Italských přátel. Vertikál na 80m spadl proto, že jsme definitivní "zakotvení" nechtěli dělat za tmy a doufali jsme, že se počasí nezhorší. Začali jsme tedy dotažením kotev vertikálů, které zůstaly stát. Díky velmi silnému větru jsme mohli dělat práce pouze na zemi, případně v bunkru. I tak to bylo velmi obtížné a nepříjemné, i díky faktu, že v pravidelných intervalech přicházely dešťové přeháňky. Sestavili jsme tři stožáry 12 m, 3el tribander ECO (italská výroba, velmi snadná montáž a robustní provedení - dodává DD Amtek), 6el C3S Force12 (pro každé pásmo dva prvky) a 6el monobander OWA na 10m (vlastní výroba). Zároveň jsme preventivně proměřili útlum všech koaxiálů, které byly k dispozici. Pozdě odpoledne se vítr trochu utišil a tak jsme opět vztyčili vertikály a pořádně je vykotvili. Po setmění jsme začali s instalací stanice uvnitř bunkru - montáž stolu, topení, napájení, ...

Středa. Přestože počasí mělo k ideálu daleko, nefoukal již tak silný vítr a mohli jsme pokračovat s nepatrným skluzem dle itineráře. Připravili jsme kotvy ke třem otočným stožárům, provedli jsme "cvičné" zdvižení a přesné vyměření kotev, připevnili jsme antény ke stožárům, natáhli a připevnili koaxy a zdvihli 3el tribander a 6el 10m. V té době se objevil první mechanický problém - zapomněli jsme v Praze třmen pro připevnění poslední směrovky C3S ke stožáru (tzv. "boom-to-mast plate"). Ponechali jsme tedy C3S na konec a pokračovali v dokončovacích pracích na již stojících anténách. Ty spočívaly v instalaci vyzdvižených radiálů pro oba 4-Square, připojení balunů, fázovacích koaxů a přepínačů, natažení ovládacích kabelů a naladění. U směrovek šlo o instalaci rotátorů pod stožáry a natažení ovládacích kabelů. Mimochodem - již zmíněný italský tříprvkový tribander měl na první pokus takřka ideální PSV na všech pásmech, jak CW tak SSB (1:1.1, vždy pod 1:1.5). Také jsme připojili transmatch a kabel ke stávajícímu vertikálu 25m pro 160m pásmo a instalovali cca 300m koaxu ke třem anténám Beverage. Večer byly všechny antény, kromě C3, vztyčeny a připraveny. Nebýt nedůslednosti první den s vertikály a logistické chyby (zapomenutý "třmen"), byl jeden z cílů (být QRV ve středu večer) dosažen podle plánu. Večer jsme pokračovali v instalaci zařízení uvnitř bunkru. Při tom jsem přišel na jednu závadu v band-dekodéru, jehož úkolem je přepínat příslušnou anténu podle přepnutí pásma na TRXu - nepřipojoval anténu pro 160m. Protože jsem vše před odjezdem důkladně testoval, nevěděl jsem, co a kde hledat. Strávil jsem tedy několik hodin "koukáním" dovnitř, měřením a utvrzováním se v tom, že vše je vlastně OK. Přibližně ve dvě hodiny po půlnoci jsem objevil, že se přívod k jedné diodě dotýká pouzdra tranzistoru - a problém byl vyřešen.

Čtvrtek. Vzhledem k mé noční epizodě jsme vstali později a hned začali s realizací náhradního řešení připevnění antény ke stožáru. Spočívalo ve vyvázání antény k prodlouženému stožáru nad ní, ""vetknutí" ocelové tyčky blízko boomu a připevnění boomu k této tyčce. Anténu jsme vcelku bez problémů vztyčili a zvolené náhradní řešení se ukázalo jako zcela funkční. Zbývalo instalovat poslední rotátor a vše připojit. Odpoledne jsme se vydali na "výlet" do města a návštěvu známých. K večeru jsem dokončil instalaci stanice a začal zkoušet reálný provoz. A projevil se další, již známý problém, spočívající v měkké síti 220V a citlivosti PA na tyto poklesy. Pro ilustraci - zatížení jedné fáze topením 1.5kW způsobí pokles z 230V na 200V. Zkoušení a "odlaďování" této nepříjemnosti jsem ukončil až v pátek odpoledne. Výsledkem bylo zatížení "protifází" jinými spotřebiči (topení) a částečné omezení vysílacího výkonu.

Pátek. Vstal jsem až kolem desáté. Počasí bylo ideální - svítilo sluníčko, bylo absolutní bezvětří. Jakub a Eva se vydali na výlet na kolech a já jsem se věnoval duševní přípravě. Pořádně jsem se umyl, postupně obešel všechny antény a kotvící body, vyrovnal vertikály do skoro přesně vertikální polohy a udělal spoustu fotek, včetně detailů jednotlivých prvků. Odpoledne jsem opět udělal pár spojení na všech pásmech a popovídal si asi dvě hodiny s Jirkou, OK2RZ. Pak jsem dolaďoval "operátorskou" pozici - židli, rozmístění "věcí" na stole, polepení stěn přehledy, mapami, motivačními hesly. Kolem osmé hodiny jsem šel spát. V tu dobu jsem si uvědomil, že jsem udělal chybu - měl jsem si jít lehnout (alespoň odpočívat) mnohem dříve.

Sestava na ZAČÁTKU závodu:

• 160m: vertikál 25m s neladěnými radiály (cca 100m od stanice)
• 80m: 4-Square s vyzdviženými laděnými radiály (na každý prvek dva, cca 50m od stanice)
• 40m: 4-Square s vyzdviženými laděnými radiály (na každý prvek dva, cca 60m od stanice)
• 20m: 2el @ 12m, 3el tribander @ 12m (obě cca 25m od stanice)
• 15m: 2el @ 12m, 3el tribander @ 12m (obě cca 25m od stanice)
• 10m: 6el @ 12m, 2el @ 12m, 3el tribander @ 12m (6el cca 15m od stanice)
• 3x Beverage pro příjem (NW-SE, N-S, NE-SW), obousměrné nezakončené
• RIG: IC-756, PA ACOM 2000 + AL-800H, PC Pentium, 15" monitor, program N6TR, elektrocentrála Honda 4kVA (pro PA), fázovače 4-square Comtek, přepínače a klíčování home-made.

Závod. Vzbudil jsem se hodinu a půl před začátkem závodu. Venku se již zvedal vítr, protentokrát z opačné strany, než foukal celý týden. Po poslední předzávodní hygieně jsem se najedl (dle N6KT jsem celý závod jedl jen rizoto a sladkosti) a zasedl k zařízení. Dvacítka byla zcela mrtvá, přestože ještě v osm duněla velmi silně. Zvolil jsem tedy variantu B, 80m. Našel jsem si osvědčený kmitočet kolem 3840 a dal CQ. Udělal jsem několik desítek QSO. Asi pět minut před začátkem závodu vypadla ochrana PA a všiml jsem si změny PSV. I na poslech se dělo něco podivného - vypadalo to jako špatný kontakt v koaxu. Snižoval jsem výkon ale PA stále vypadával. Již ve 23:59 mě zavolal OD5/OK1MU, dobrý násobič. Začal závod. Začal jsem být nepříčetný. Bez PA a s otazníkem, kolik signálu vlastně leze do vzduchu. Dobrý start... Po 15 minutách a 15 QSO jsem se rozhodl přejít na 40m a požádal jsem Jakuba, aby šel prohlédnout anténu pro 80m. Na 40m vše OK, rozjel se neuvěřitelný pile-up, 3-4 QSO každou minutu, zdržovalo mě velké množství stanic trvale volajících bez poslouchání a z toho vyplývající fakt, že dost často jsem musel předávaný kód opakovat. Mezitím se vrátil Jakub s tím, že na dvou vertikálech se vyzdvižené radiály díky větru "opřely" o vertikální část. Na 80m jsem se vrátil až v 04Z a vše bylo již OK. Při rozednění jsem zjistil, že tribander C3S, který byl ke stožáru připevněn provizorně, již vlaje pouze na vyvazovacích provazech a nedrží tedy směr podle otáčení stožáru. 1:0 pro počasí. Přesto prvních 24 hodin vypadalo velmi slibně - přes 3200 QSO, 4.4 mil bodů. Nejlepší hodina jen 185 QSO, což si vysvětluji faktem, že pile-upy byly tak velké, že se mi často nedařilo brát celé značky napoprvé a často jsem musel opakovat předávaný kód, protože stanice, které jsem odpovídal, byla rušena jinými volajícími. Stále se musím učit...

V noci se rozpoutala silná vichřice a déšť. Při jedné nutné přestávce pro vyloučení přebytečných tekutin jsem uviděl stožár s 3el tribanderem ohnutý velkým obloukem o skoro 180 stupňů tak, že anténa byla "vzhůru nohama" ve výšce asi 2m nad zemí. 2:0 pro počasí znamená ztrátu obou antén pro 20 a 15m. Zbývala C3S, která se ve větru zcela náhodně otáčela a mlátila o stožár. V té době jsem měl na 20m pouze 156 QSO a 382 na 15m. Navíc 6el monobander na 10m již neměl první direktor a čtvrtý direktor se "vyklepal" asi metr ze svého středu. (Závěr pro příště - všechny třmeny zabezpečit kontramatkou nebo dobrou perovkou.) K únavě po skoro 30 hodinách provozu se přidala silná deprese ze zmařených šancí na lepší umístění. Přestože noční a ranní provoz na dolních pásmech byl velmi dobrý, ztrácel jsem hodně díky únavě. Přestával jsem být schopen číst CW a provoz musel vypadat hrozně. Usínal jsem ve chvílích, kdy počítač předával kód... Věřil jsem, že krize přejde, ale zlepšení nějak nepřicházelo. Po rozednění jsem přešel na 10m a zjistil jsem špatné PSV na 6el. (v té době již 4.5 el). I signály na příjem byly výrazně slabší, než z vlajícího tribanderu C3S. Protože jsem měl pocit, že nemám již co ztratit, začal jsem hledat závadu. Poprvé jsem měl štěstí - závada byla hned v prvním kontrolovaném prvku - spojce koaxiálů poblíž paty stožáru. Tzv. barel byl celý ohořelý a ve zkratu. Bohužel zuhelnatěl i konektor na kabelu vedoucího k anténě... Předělávat PL-259 jsem v tomto stavu a v silném dešti nemohl, požádal jsem tedy Jakuba, aby koaxiál odizoloval a spojku nahradil klasickou "čokoládou". Anténa začala fungovat, i když teoretici jistě kroutí hlavou... (Důvod, proč konektor se spojkou shořely, vidím v pravděpodobném zatékání vody a v ne zcela pevném sevření středového pólu - vlastnost bohužel běžná, jak jsem později zjistil, i u jiných spojek.)

Hned ráno, během silného větru a deště, Jakub demontoval 3el tribander z ohnutého stožáru a nainstaloval jej alespoň provizorně asi 1m nad střechu bunkru. Samozřejmě bez rotátoru, s možností otáčení provazem. Lepší než nic. Na tuto anténu jsem udělal 344 QSO na 20m a 246 na 15m. Někdy kolem deváté ráno se mi udělalo špatně od žaludku, přestával jsem vidět a začaly mě brnět ruce. Podle doktorů příznaky "absolutního vyčerpání". Snažil jsem se to zahnat pitím (dobře) a provozem ve stoje (blbost). Po asi půl hodině to zmizelo ale strašně spát se mi chtělo stále. Protože jsem si byl vědom, že hodně ztrácím nekoncentrovaným provozem, rozhodl jsem se ve 13:30Z pro 90-minutový spánek. Teorie jedenapůl hodinových spánkových cyklů opravdu funguje - po probuzení jsem se až do konce závodu cítil zcela v pořádku. Litoval jsem, že jsem tuto přestávku neudělal někdy v noci...

Večer jsem si všiml, že nějak divně směrují 4-square. Protože jsem nechtěl ztrácet další čas a dovolával jsem se uspokojivě, nevěnoval jsem tomu moc pozornost. V pondělí po závodě jsem zjistil, že u několika prvků obou 4-SQ byly ulámané přívody k balunům - někde u vertikální části, někde u radiálů...

Sestava na KONCI závodu:

• 160m: vertikál 25m s neladěnými radiály
• 80m: vertikál
• 40m: vertikál
• 20m: 3el tribander @ 3m
• 15m: 3el tribander @ 3m
• 10m: 4 a půl el. @ 12m

Výsledek:

160m: 354Q, 60D, 12Z
80m: 827Q, 82D, 26Z
40m: 1359Q, 85D, 25Z
20m: 508Q, 79D, 27Z
15m: 643Q, 72D, 25Z
10m: 1389Q, 81D, 27Z

Celkem: 5080Q, 459D, 142Z

Celkový výsledek = 8 837 705 bodů

Závěr.Celý závod byl fantastický zážitek. Neuvěřitelné pileupy a radost z přetahování násobičů z pásma na pásmo byly asi nejzajímavější. Být jedinou stanicí v násobičové zemi je pohádka... Mrzí mne skutečnost, že se mi nedařilo dosahovat vyšších rejtů, protože jsem nebyl schopen číst celé značky napoprvé. Rovněž zdržovala nedočkavost a nekázeň stanic - trvalým jevem byl stav, kdy jsem dal např. OK1A? 5nn33 a odpovědělo asi 10 stanic někdy i zcela odlišných značek. Obecně mi připadalo, že otazník je pro mnoho stanic znakem reprezentujícím celou jejich značku... Když jsem otazník nepoužil, bohužel zase často nevolala ani "ta pravá" stanice. Nejlepší hodina 185 QSO, nejlepších 10 minut 40 QSO. 5 QSO za minutu jsem udělal 21x, 4 QSO/min 288x, 3 QSO/min 733x. Co se týče techniky - až na problémy s anténami nebyl problém. Počasí netřeba komentovat - tento závod byl můj desátý z Pantellerie a musím konstatovat, že počasí bylo to nejhorší.

Balení a návrat. Celé pondělí pršelo. Pouze jsme "shodili" antény na zem, aby se ještě více nepoškodili a věnovali se balení uvnitř. V úterý jsme balení dokončili a ve středu jsme trajektem opustili ostrov - měli jsme štěstí, protože se ráno zdvihl silný vítr a velké vlny a kdyby to nastalo o několik hodin dříve, trajekt by jistě nepřijel...

Na úplný závěr chci poděkovat všem, kteří mi pomohli zažít to, na co budu celý rok vzpomínat. Především děkuji své ženě Adélce za pochopení a toleranci mé choroby, KV závodění. Velmi děkuji i Jakubovi za opakovanou účast na akci, která mu jako normálnímu člověku přijde přinejmenším divná. Dále Evě - tlumočnici za pomoc při místní komunikaci, Jirkovi, OK2RZ, za takticko-technickou pomoc a podporu před závodem, Mladošovi, OK1MD, za skvělou anténu, týmu IH9P za skvělou značku a všem ostatním, kteří mi nějak pomáhali akci realizovat.