Masarykův ústav vyšších studií, kde se odehrává naprostá většina přednášek, nás přivítal v neděli ráno s otevřenou, slunečnou náručí.
Hned na začátku dne jsme se společně s účastníky ponořili do technické stránky radioamatérství s prezentací Pavla OK7PM. Začal základy fungování rádií a pak nás vzal na cestu do světa softwarově definovaných rádií (SDR). Dozvěděli jsme se o rozdílech mezi SDR a tradičními vysílačkami a také o jejich výhodách a nevýhodách. I když to bylo trochu techničtější než naše obvyklé aktivity, bylo stále fascinující dozvědět se něco o technologii, která stojí za naším koníčkem.
Při další prezentaci se naše mysl přenesla do 20. let minulého století. Dana OK1ZKR se s námi podělila o neuvěřitelný příběh vzducholodi Italia, která ztroskotala v ledových prostorách Arktidy. Byla to silná připomínka důležitosti rádiové komunikace a našeho koníčka.
Po včerejším interkulturním večeru jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o kultuře všech zúčastněných zemí. Aby se však hosté dozvěděli o Česku více, vzala je Klára Mentzlová na cestu po bohaté historii, geografii a kultuře naší země. Účastníci se tak dozvěděli spoustu informací, od historických památek až po tradiční kuchyni. Dokonce obdrželi praktického průvodce suvenýry, který jim tak usnadní hledání perfektních dárků pro jejich nejbližší.
Odpoledne začalo velice zajímavou prezentací předsedy Českého radioklubu Jirky OK1RI o anténách. Účastníci se dozvěděli o fascinujících tématech, jako je šíření, polarizace, SWR, impedanční přizpůsobení a význam pozemních podmínek.
Poté jsme se vydali ven na skupinové foto a týmové fotografie. Během focení už na nás spadlo pár kapek, ale naštěstí jsme při tom zůstali v suchu. Jen na zpáteční cestě, když jsme právě dorazili do přednáškového sálu, se spustil v Praze silný déšť.
Po návratu dovnitř a většinou v suchu jsme zahájili poslední přednášku dne prvním kolem prezentací týmů. Každý tým si připravil krátkou prezentaci o radioamatérských aktivitách pro mladé lidi ve své zemi. Bylo fascinující dozvědět se o různých způsobech, jakými různé země zapojují mladé lidi do našeho koníčku.
Jako večerní program jsme měli slavnou soutěž Off-air. Jak už název napovídá, nejednalo se o žádná rádia! Místo toho se našimi nástroji staly naše hlasy. Ve velké místnosti jsme připravili tři řady židlí, imitující pásma 20m, 40m a 80m, a velké hodiny, aby si každý mohl zaznamenat čas. Všichni začali obsazovat frekvence, chodit kolem a shánět QSOs. Samozřejmě nesmělo chybět rušení v podobě hlasitých reproduktorů a „otravných“ organizátorů. Bylo to skutečný pile-up, ale bez skutečných rádiových vln! I když to pro mnohé z nás byla nová zkušenost, bylo to neuvěřitelně zábavné a náročné.
Organizátoři a pár dobrovolníků následně pracovalo do brzkých ranních hodin na vyhodnocování. Vítěz se může těšit na velice zajímavou odměnu.
